Papa Sangre: Aneb když je věznice ShawShank jen slabý odvar

19. července 2015 v 19:04 |  Telefon po tmě
Papa sangre. Hned na úvod bych asi měla říc, že pro herní nadšence to nebude žádný problém, až si zvyknou na ovládání, ale pro někoho koho před lety nejvíc bavil pacman to není tak jednoduché. Já se samozřejmě řadím ke druhé skupině. Papa sangre je dvoudílná hra. O čem je druhý díl nevím ještě jsem si hru nekoupila. Mám ještě spoustu úkolu u toho prvního dílu. Hry se dají hrát odděleně tedy když si jako první koupíte dvojku prý se to dá pochopit, ale je lepší to brát přece jen podle těch čísel. Tedy hra je placená a je v angličtině.A nějaký čas to byla hra která s eumístila v první desítce nejlepších. Je fakt, že je naprosto skvěle propracovaná a protože neobsahuje žádnou grafiku mohli si vývojáři vyhrát s ezvuky a to je opravdu něco. Ještě dodám, že opět při hře nesmí chybět sluchátka.
Při zahájení hry se na displeji nachází pouze symbol pro levou a pravou nohu a kotouč pro otáčení celé postavy. Toť vše.Telefon je dobré umístit na rovnou plochu ale není to nutné. Pak už jen střídavě prstem ťukáte na levou a pravou nohu a tím postava chodí.Chcete li se otočit prst umístíte přibližně mezi symboly pro chodidla a prstem s eplynule pohybujete buď v pravo nebo v levo.

Samotná hra pak vypadá tak, že musíte sebrat různé věci v místnosti tak hledáte kde se tyto věci nachází. Jsou označeny tónem, který se v pravidelných intervalech opakuje. A jeho intenzita a hlasitost se zvyšuje nebo snižuje s tím jak jste k tomuto bodu zájmu otočeni (tedy zda jdete k němu nebo od něj) a jak jste daleko. Když seberete tyto předměty ozve se vám zvuk pro východ. Ten zní moc dobře a nelze si ho s ničím splést. Zpravidla je však nadruhé straně místnosti, a v cestě vám stojí třeba drak.

A teď tedy k tomu co hru ozvláštňuje. Prvních několik kol se nacházíte v pevnosti do které vás někdo unesl. Jo a nevidíte jak jste asi pochopili. Jenže vám se podařilo utéct. Procházíte místnostmi a přibližujete se kesvobodě. Jenže to na té cestě dost často bolí. Protože krom toho, že než s enaučíte ovládat nohy zažijete moc pádů, tak v cestě vám stojí spousta protivníků. Jsou to speciálně šlechtění mazlíčci. Draci a hlídací psi v různé stupni nebezpečnosti, někteří jsou vzhůru a pohybují s epo místnosti vy s ejim musíte vyhnout, někteří spí nesmíte na ně narazit, jiného probudí zvuk zlámané kostina kterou jste omylem stoupli nebo třeba louže kterou jste proběhli. Rada ode mě zní. Nezastavujte se i když na záda vám funí drak někdy to totiž vyjde a zvládnete to i přes to, že jste hlídače probudili. Ale nebojte když to zvládnete tak se dostanete i ven. A zde je neskutečný prostor pro nové zvuky. Šustění trávy, písku, oblázku, kameny na cestě, rákosí, mělká a hluboká voda a jasně pozor na strom. A zažijete i takový let balonem.

Hra je moc fajn a když u ní neztratim nervy je opravdu skvělá. Zaslouží si nemalé uznání.
 

ear monster: Návod jak chytit pod krkem neviditelné potvory

16. července 2015 v 19:35 |  Telefon po tmě
Ear monsters. Jazyk angličtina, Placená aplikace něco kolem deseti euro jestli si pamatuji dobře.
Velmi jednoduché ovládání a stejně tak i účel hry. Nejprve doporučuji tréningovou arénu, kde můžete střílet jak dlouho chcete a nacvičit si tak kdy a za jakých okolností je kterej hlas monstra a z které strany a z jaké výšky to vlastně je a kam máte střílet. Nenechte s epak ale mýlit mířit musíte dobře ani zde náboje nejsou nekonečně přestože nejde o normální kulky. A poté se můžete vrhnout do hraní. Jediné co vás zde omezuje je asi jen časový limit, který vám odměřuje váš čas a musím za sebe říct že na mě je tento vyměřený čas moc krátký. No je to ale účel. Za každých pět monster dostanete nějaký čas navíc a tak můžete pokračovat libovolně dlouho jsteli opravdu dobří. Nicméně po chvíli byste se asi nudili. Výrobce proto dodal další aspekty. Musíte v průběhu ničit bomby, které hrozí že váš lov ukončí velmi předčasně a opět je musí hledat jen podle zvuku. Pozor tyto mají v oblibě vybuchovat velmi často moc brzy tedy než je najdete. A další překážkou jsou různé zvuky, které téměř zastíní skřeky monster. Takže až vám nad hlavou poprvé proletí triskáč nelekněte se to bylo v telefonu.
K ovládání hry můžu dodat jen to, že jako obvykle, jsou potřeba sluchátka. Spustíte hru a už jen stačí abyste ťukali prstem do míst, kde myslíte, že se monstra nachází. A už se stačí jen bavit.
Jedna nevýhoda by tu ale byla. Alespoň u mě se v některých nejlepších chvílích hra sekne a zablokuje celý telefon někdy musím natvrdo restartovat někdy spadne jen samotná hra. To se děje na IOS 8.3 jak na 8.4 jsem ještě nezkoušela. Ale jelikož se to dělo i na IOS 8.2 pochybuji o nějaké změně.

Audiodefence: nový význam střelby naslepo

14. července 2015 v 16:30 |  Telefon po tmě
Audiodefence je hra pro systém IOS Tradičně je požadován IOS 7 a novější. Výrobce Something Else (ostatně jako všechny další zvukové hry). A poslední všeobecné info hra je poměrně hodně placená jen si nepamatuju kolik to bylo. Ale za ty peníze stojí to vám povím rovnou.
Už jsem v předchozím článku nakousla že rovnou od začátku můžete při hře zavřít oči. Jediné co na obrazovce je vidět je vaše aktuální zbraň. Tedy na začátku revolver, později automat, plamenomet atd. Avšak základní zbraní je nůž kterým s emůžete rozhánět kolem sebe a to tím, že telefonem švihnete. Všechny zbraně mají svůj zvuk včetně toho švihání a nelze si je tak splést.švihem dolů měníte zbraně, švihem jedním prstem nahoru po displeji měníte zásobníky s náboji. Samotné otáčení je možné buď posouvat prstem plynule z leva doprava čímž se točíte doprava a nebo zprava doleva čímž se točíte kam? :) Druhá možnost je stoupnout si na bezpečné místo (pokud možno, kde vás nikdo nevidí) a točit se s telefonem za zvuky, které slyšíte. Což mi připomíná na uších samozřejmě musíte mít sluchátka. reproduktor iPhonů bývá standartně velmi komfortní, ale simulovat vám zvuky z různých stran to by fakt nedal.
A teď k samotnému poslání hry. Stojíte tedy v aréně odkud není úniku, nějakej magor na vás pořád mluví anglicky (já pochytím tak každé třetí slovo, ale taky ve hře stále žiju), Když přestane mluvit je to signál, že se bude něco dít. Zbystřete smysly, hlavně tedy prst nad displejem telefonu a sluch. Slyšíte zvedající s emříž? Doporučuji se tím směrem ihne dotočit protože z toho směru k vám jde zombík a už už vám dýchá na krk. A další doplněk hry. V pozdějších výcvikových kolech máte i velmi realistický tlukot vašeho srdce ten jednak velmi stěžuje poslech a lokalizaci zombíků, ale hlavně vám signalizuje, že bude za chvíli po vás jestli nebudete rychle střílet v tomto případě je skoro lepší švihat telefonem jako nožem předmět co je u vás blízko se celkem dobře zasahuje. A doplnit můžu už jen to že s emáte na co těšit k dispozici je nepřeberné množství zombíků, které ničíte. Jejich zabití je různě obtížné. K dispozici tak jsou šílení zombíci, prdící, vybuchující a další druhy nemrtvých. Tak to je k instruktáži asi vše nezbývá než popřát hodně zdaru.
 


Zkuste hrát jen podle zvuku, jaké jsou možnosti na IOS?

12. července 2015 v 10:26 |  Telefon po tmě
V dnešním článku bych se ráda věnovala tématu, které jsem nakousla již v předchozím článku pokud jste četli. Pokud ne nevadí. Jedná se o mobilní hry a aplikace a to na systému IOS, který jak známo, najdete na telefonu, který má na zadním krytu logo nakousnutého jablka. Jedná se o iPhone. A v závislosti na tomto článku mě napadlo vytvořit zcela novou sekci pro telefony a aplikace, které na nich používám. Mě to už sice přijde normální, ale když to někumu ukazuji nestačí se divit jaké je to skvělé a tak dále. A protože mám přístup k oběma nejpopulárnějším platformám pro telefony (tedy IOS a Android) tak bych zde o nich chtěla psát případně je trochu porovnat.
A v dnešním článku sice budu psát o hrách ale jen pro iPhone na Android jsem totiž ještě žádné neobjevila. Ale všeho dočasu. Také ale dnes je pouze vyjmenuji a stručně popíši, když už mám tu speciální sekci tak se jednotlivým hrám budu věnovat v oddělených článcích a budu s eje snažit popsat a tak si je případně můžete vyzkoušet vy.
Mezi první hry, které jsem si stáhla a ty které patří k jednodušším bezesporu patří oběšenec a kdo chce být milionářem. Kouzlo těchto dvou her je sice to že jsou v češtině, ale také to že výrobce bral ohled na přístupnost a tak hry fungují s voiceoverem (odečítač pro iPhony). Hry se tedy dají hrát s pomocí hlasu, který předčítá text na obrazovce. Další hry jsou třeba poker nebo více druhu sudoku, ale ani jedno neumím takže ani jednu z těchto dvou aplikací nevlastním. Hry jsou zdarma pouze u oběšence se pak platí za lepší verzi, free je ta, kde jsou použity názvy měst a obcí což tedy není žádný med.
Eaer monsters - hra opět spíše zvukově zaměřena i když má i vizuální prvky.Jde ale o to, že musíte mít sluchátka v uších a podle zvuku musíte odhadnout z které strany a na jaké úrovni na vás kouká mimozemšťan. Nijak nemusíte spěchat tyto potvůrky vás nezabijou to vás dříve dohoní časomíra. Prvních pár potvůrek je dokonce vidět to abyste si pocvičili střílení pak ale už musíte opravdu jen podle zvuku.
Audiodefence - opět nasaďre sluchátka a připravte se na spoustu střílení a zvukových efektů. Stojíte v aréně všude kolem vás tma a vy posloucháte z které strany na vás útočí zombie. Vašim ukolem pak je po zvuku se otočit (a to buď posouváním prstu po displeji nebo prostě sesami za zvukem otočíte i s telfonem) a zombika zastřelíte. Přičemž je zde spoousta efektů jako prdící nebo vybuchující zombík. Opravdu povedená hra.
Papa sangre I a II a Night jar jsou v podstatě totožné hry jen s různou historií jinak ovládání je stejné. Zatímco první jmenovaná hra je o tom, jak se dostáváte z pevnosti jen podle zvuku protože nic nevidíte a druhá jmenovaná hra je z prostředí vesmíru, jedna katastrofa a pár lidožravých mimozemšťanů. A vy jste poslední přeživší na palubě. To je asi celá zápletka. Vzato kolem a kolem Papa sangre je mnohem lepší, lépe zpracovaná a je to znát jeden čas dokonce byla v žebříčku asi deseti nejlepších her.
A nakonec pár dalších her. Audioarchery tedy lukostřelba podle sluchu, to už je ale lepší skutečná lukostřelba, tuto hru se mi ale navíc nepovedlo ani rozchodit, nějak s emi seká napřišla jsem na to proč.Garage band je v podstatě virtuální zobrazení kláves na které si můžete zahrát svoji skladbu. Vytvořit si vlastní nahrávku a poslat si jí na pc nebo další možnosti. A nakonec tu mám sonic tenis našla jsem jí také jako přístupnou hru pro voiceover avšak také se mi ještě nepovedlo zahrát. Tak uvidíme ještě se budu snažit.

Co se dělo, nedělo a malý náťuk na příští článek

10. července 2015 v 18:01 |  Moje povídání
Je nesmysl v mém případě předstírat, že matematika je má silná stránka. A protože mám rozum ani to nemám v plánu nicméně konstatování, že jsem zde nebyla více než tři týdny je rozhodně pravda. Měla jsem v plánu sem napsat něco o tom, že tu nebudu, ale v konečném shonu z toho sešlo. Ono když se vám smotá do jednoho týdne několik zkoušek ve škole, neodbytná rodina, myšlenky na práci to pak není jednoduché myslet výhradně na to jak, kdy a co sem vlastrně napsat, zvláště když ještě vyřizujete rklamaci vadného počítače na kterém je vaše připojení k internetu závislé.
Tím vším chci říci jen to, že jsem dnes konečně dostala počítač zpátky. Jsem za to moc ráda a tohle je tak nějak zatěžkávací zkouška. Hlavní problém totiž byl s čtecím programem, který je pro mě nezbytný. Když si takto píšu články ve wordu tak se hlas tak po deseti řádcích zasekl a odmítl opět naskočit a to jsem ho mohla přemlouvat jak jsem chtěla. Problém s tímto zasekáváním jsem měla i při procházení stránek na internetu a vlastně kdykoli jindy se to nehodilo tak s ehlas zasekl. A s radostí konstatuji, že zatím se nic neseklo a má mluvící společnice je stále dost výřečná.
Ale ne že bych byla celé ty čtyři týdny bez počítače, to bych opravdu nepřežila. Trochu by mi to asi kompenzoval telefon a hry, které jsem si nakoupila přes Apstore ale přece jen to za chvíli omrzí zvláště, když v těch hrách nejsem zas tak dobrá a trpělivost na to také moc nemám když se mi nedaří. Je fakt, že před necelým rokem jsem si pořídila také notebook s hlasovým výstupem. Do této doby jsem ho používala sice sporadicky, měla jsem nějakou utkvělou představu, že se mi s ním nepracuje dobře, avšak krize mě donutila a já se s notebookem sžila a když jsem zjistila, že zd enejsou chyby jako na velkém počítači co jsem odeslala do opravy, šlo to jak po másle a vlastně teď s emi zas blbě zvyká na tohle stolní monstrum. Ale vše je ozvyku jak pravil klasik.
A aby tento článek přece jen o něčem byl, tak možná jste se pozastavili nad tvrzením, že hraji na svém iPhonu hry. Jako nevidomá nenapadne vás jak to dělám? No nejsem z těch co rádi napínají tak tady to máte. Samozřejmě mým hlavním smyslem teď je sluch. A i když je těžké to v té zaplavě her na Apstoru najít, existují i zvukové hry případně hry, které jsou tzv. přístupné pro voice over ten hlas se kterým na iPhonu pracuji. Ale o tomto tématu příště myslím, že to je námět na celý článek.
A hurááá oprava byla úspěšná hlas s emi nezasekl i když v jednu chvíli jsem o něj měla fakt strach. Ale to jen nestíhal moji rychlost psaní. Tak snad nejásám předšasně držte mi palce.

Výroba mýdla také s nevidomým

4. června 2015 v 9:53 |  Aktivity pro nevidomé
Odzkoušeno, S menší asistencí lze i s nevidomým vyrábět mýdla. Stačí si zakoupit mýdlovou hmotu, nemusíte tak nic moc odměřovat a kombinovat různé složky. A další postup je stejný jako při návodu v článku o svíčkách. Koneckonců při takovéto výrobě se používají barvy a vůně jako do vosků při výrobě svíček. Takže se rovnou vrhněte i na ty svíčky.
"od oka" odhadněte potřebné množství hmoty, to vložte do nějakého staršího hrnečku a nechte na sporáku rozpustit. Jde to dost rychle takže pozor na připálení doporučuji stáhnout teplotu. Buď během rozpouštění nebo až když je hmota úplně tekutá, přidejte kostičku barvy a kapku vůně. S tou ale nemusíte šetřit vůně časem vyprchá a alespoň vám budou vonět ruce. Toto "ochucování" můžete provádět už mimo sporák barva se rozpustí působením tepla z mýdlové hmoty. A nakonec tekutinu nalijte do formiček. Já použila třeba formičku od mufinů, byla silikonová to jde úplně nejlépe. Ale použila jsem i pevné formičky ty jsou také dobré.
Hmota ve formičkách tuhne dost rychle za chvíli máte hotové mýdlo. Dá se dozdobit třeba malými korálky (ať vám, ale později neucpou odpad) nebo jiné přísady to už je na fantazii tvořitelů. Možné je taky dát do hmoty nějakou trubičku díky čemuž vám vznikne v mýdlu dírka a pozdjěi je možné dát si ho na šňůrku.

Soutěž vodících psů

23. května 2015 v 20:30 |  Život s vodícím psem
Dnes se v Českých Budějovicích konala kvalifikační soutěž vodících psů. Jednoduchá informace že, ale většině lidí to moc neřekne.
Soutěže vodících psů s epořádají každý rok a to hne dněkolik. Hlavní a ty oficiální soutěže se pořádají ve spolupráci svvp Jinonice a KDVP (klub držitelů vodících psů). Každý rok jsou minimálně dvě kvalifikační soutěže. Ti kteří se umístí na předních místech tak logicky postupují do finále to se pak obvykle pořádá v Praze některý den v září. No a dnes se pořádala první kvalifikační soutěž a to právě v Budějovicích. Bylo nás tam patnáct a bylo to opravdu na celý den. Od deseti ráno do pěti odpoledne. Ale soutěž to byla příjemná vylosovali jsme si startovní čísla a tak jsme věděli kolikátí jsme v řadě. A tak byl čas zajít do kavárny projít se po okolí, poté si odehrát soutěž a nakonec zajít na oběd. Celkově to byl moc fajn den a velmi jsem si ho užila kazilo mi ho jen to že kolem poledne začalo pršet a přeháňky se nás nepustily ani v pět kdy soutěž končila. Milé ale bylo, že každý soutěžící dostal medaili a nějakou odměnu pro pejska.

Ředitel autobusu, přes to vlak nejede

20. května 2015 v 20:49 |  Moje povídání
Co říkáte na tuhle známou skupinu? Vlastně říkáte na ní vůbec něco? Je pravda, že většina z Vás o ní jistě alespoň slyšela když nic jiného tak v souvislosti s poslendím velkým hitem s názvem Ředitel autobusu na kterém spolupracovala nejen skupina, mimochodem složená z lidí z Jedličkova ústavu, ale také spousta moc dobře známých osobností a zpěváků. A tento song dostal skupinu opravdu do širokého povědomí lidí. Takže už víte o jakou skupinu jde? Určitě ano, ale jestli ne přehrajte si video na vedeném odkazu a jistě si hned vzpomenete. A jestli znáte přehrajte si ho taky :-)

Komisař Rex v novém rozměru

11. května 2015 v 20:45 |  Komentované filmy a seriály
V nedávné době začala televize přidáat komentář k seriálu Komisař Rex. Alespoň myslím tedy že je to nově. Zatím jsem si poslechla jen jeden díl, ale odezvy jsou u mě veskrze kladné. Krom toho, že mám tento seriál ráda, mě potěšilo i samotné provedení komentáře. Neposadili k tomu prostě jen komentátora, který si z fleku vymýšlí komentář ke scénám, které vidí, ale komentář napsali a dali si na něm záležet příjemný ženský hlas ho pak čte na slepých místech. A navíc skvělý komentář podtrhuje velmi příjemný hlas komentátorky. S tímto seriálem a komentářem k němu, si autoři opravdu vyhráli a je to znát na jeho kvalitě.
Seriál jako takový určitě všichni znáte. Rex je německý ovčák a hned v prvním díle stratí svého psovoda v akci. No ale hned v onom prvním díle si najde nového, se kterým pak řeší spooousty případů. A až na to, že se riál je točený tak, že si říkáte, sakra jak mohl ten policista doteď pracovat bez toho chytrého psa, je to moc dobře zpracované.
A přestože jsem většinu dílů již dříve viděla, teď to jde od dílu prvního a tak si to alespoň znovu oživím ono ani teď už zase nevím kdo je vrah přestože jsem to tedy již viděla jak jsem říkala. Tak řeším braždy znovu a znovu. :-)

Co jsou vlastně seriály a filmy s komentářen?

10. května 2015 v 9:34 |  Komentované filmy a seriály
Díky vašim komentářům u některých mých článků, jsem si uvědomila, že jsem zde nemluvila o tom co jsou to vlastně filmy a seriály skomentářem. Což je chyba tento článek měl být jako první v této sekci. Ale pokusím s eto napravit teď pokud to bude někoho zajímat. Ono je to tím, že já i lidé v mém okolí, již vědí co tento termín znamená a tak netuším, že je potřeba ho vysvětlit :-)
Takže si vezmeme praktický příklad. Pohádku Princezna ze mlejna zná asi každý. Je to krásný film s mnoha efekty a zajímavými scénami. A pro nevidomého jsou tyto scény nepřístupné a neví tedy co se ve filmu zrovna děje. Proto vznikají tak zvané filmy s komentářem. Tedy třeba zrovna jmenovaná Princezna ze mlejna patří mezi komentované filmy. Takže tak ani nevidomý nepřijde o to co provádí třeba čert s vodníkem.
Ale komentované jsou samozřejmě i seriály. Například Ulice, Ordinace v růžové zahradě a další. Každá televize má dle zákona povinost komentovat 2% svého vysílání. Mám dojem, že to samé platí i pro neslyšící a znakovou řeč. A televize si sami mohou vybrat co tedy budou komentovat. Ještě je asi dobré dodat, že pro příjem tohoto komentáře musí mít člověk televizi, která tuto možnost nabízí, a také pozemní vysílání nikoli digitální.
No a kdo vlastně komentáře dělá, U filmů se tímto zabývají některé dobrovolné organizace, které chtějí pomáhat, nicméně největší skupina lidí se sdružuje v Apogeu. Ti komentojí filmy ze všech žánrů, pro všechny věkové kategorie. Takže komentáře se dočkaly třeba Babovřesky, všechny díly Harryho Pottera, Pán prstenů, Avatar, Jak dostat tatínka do polepšovny,... a spoousta dalších filmů. Činnost tohoto sdružení já osobně opravdu obdivuji.
No a seriály jak jsem již zmiňovala, si dělají sami televize. Setkala jsem se i s kriminálkami, například poslední populární Policie Modrava, ale jsou to i detektivky z cizích zemí a další. Ale seriály obecně nejsou příliš oblíbené na komentování. A nakonec bych ještě dodala, že jsem sice neslyšela komentáře všech televizí, ale nejvíc s emi zatím líbí komentář televize Nova.

Kam dál